Kdybyste se mě v dětství zeptali, čím bych jednou chtěla být, odpověď by byla jasná.

Mým dětským snem bylo stát se akademickou malířkou.

Na tváři šmouhy od barev, košili od keramické hlíny a na tváři spokojený úsměv. Tak jsem se pravidelně vracela z výtvarky, kterou jsem v rámci ZUŠ navštěvovala.

Čím více prostoru pro fantazii a větší formát papíru jsem měla, tím jsem byla spokojenější.

Když jsem nestála u malířského stojanu, malovala jsem na textil, na hedvábí nebo vyřezávala plastiky ze dřeva.

Tohle nadšení mě provází celým mým životem.

Když si stoupnu k malířskému stojanu se štětci a paletou plnou barev, jsem zase zpátky ta malá holka.

Mám ráda krásu přírody a ráda z ní čerpám inspiraci pro svou tvorbu. Čím větší je venku zima, tím více kvetou moje obrazy.

Maluji jen tak pro radost a je mi také velkou ctí a výzvou, když mám příležitost namalovat obraz na přání.